Martin Janáček

1. 8. 2018 - DE

V roce 2001 absolvoval PEF MENDELU, v současné době působí na pozici generálního ředitele SAP Labs Česká republika, na kterou se za osmnáct let působení ve firmě postupně vypracoval. Za své životní i kariérní priority považuje píli, vytrvalost, slušnost, úctu k lidem a zdravý selský rozum. Životní heslo, které si sám pro sebe neustále připomíná - Growth and comfort do not coexist - mu pomáhá neusnout na vavřínech úspěchu. Co si myslí o síle brněnského IT prostředí a co by poradil studentům a absolventům, aby byli ve své kariéře spokojení?

Na PEF MENDELU jste vystudoval Systémové inženýrství a informatiku, obor Ekonomická informatika. Kterou z dovedností nebo znalostí získaných při studiu PEF jste v rámci své kariéry nejvíce využil?

Především to byla znalost programování, ačkoliv velmi dobré základy jsem již získal na Gymnáziu Vídeňská, dále pak znalost účetnictví. Vzpomínám zejména na cvičení z účetnictví, kde jsme opravdu poctivě účtovali na papír. A v neposlední řadě angličtina, tedy v mém případě dobrovolné předměty vyučované v angličtině, konkrétně mikroekonomie, makroekonomie a marketing. Za velmi důležité považuji též znalosti z psychologie, sociologie a všeobecné kultury projevu, které jsou nezbytné při vedení týmu lidí. 

Co jste na PEF oceňoval již v době svých studií a čeho jste si vážil třeba až s odstupem času?

V první řadě bych chtěl zmínit seznámení se svojí ženou Markétou, se kterou mám dvě skvělé děti Kubíka a Kačenku. Co se týká pojetí studia, velmi oceňuji určitou míru flexibility při studiu, která mi umožňovala věnovat se i dalším doplňkovým aktivitám a získat tak praktické zkušenosti. Aktivně jsem se zapojil do studentské organizace AIESEC, kde jsem si v praxi vyzkoušel pozici projektového manažera, mohl jsem si vyzkoušet prezentační dovednosti a prošel mnoha školeními. Dále jsem vstoupil do jachtařské Asociace lodní třídy Vaurien (ASV), kde jsem se jako prezident naučil tuto organizaci vést, řídit schůze, pořádat různorodé akce, hlídat rozpočet, programovat web, reprezentovat asociaci v zahraničí a mnoho dalšího. Z toho všeho jsem pak mohl čerpat pro svůj profesní život. Jako třetí pilíř svých zkušeností během studia na PEF bych zmínil pravidelnou péči o svou tělesně postiženou sestru, která všemu dala určitý lidský rozměr a pomohla mi pochopit životní priority. Paradoxně jsem tak příliš neřešil problémy, které se třeba spolužákům zdály momentálně důležité. Díky všem těmto doplňkovým aktivitám jsem mohl své teoretické znalosti z PEFky ještě za studií okamžitě aplikovat a ověřovat v praxi. 

V SAP pracujete od roku 2000. V čem Vás firma SAP natolik oslovila, že jste jí zůstal již osmnáct let věrný?

Ano, máte pravdu, v SAP jsem již od roku 2000, kdy jsem zde jako student pracoval na diplomové práci na tehdy velmi aktuální téma Elektronické obchodování a elektronická tržiště. Můj plán byl ale původně jiný. V AIESEC i ASV mi došlo, že nemohu být hned manažerem, že musím nejdříve získat technické dovednosti. Po škole jsem tedy manažerské ambice na čas odsunul a věnoval se vývoji podnikových aplikací, v mém případě šlo o konsolidace účetních uzávěrek pro velké korporace. V SAP jsem chtěl načerpat zkušenosti v této oblasti. Původně jsem si myslel, že to je jen na kratší dobu. Později jsem se stal konzultantem a dostal se blíže zákazníkům. Dá se v podstatě říci, že zkušenosti sbírám neustále. Stále nacházím prostor pro nové výzvy a je čemu se učit. Vyzkoušel jsem si v SAP spoustu rolí – od čistého vývoje, konzultací, podpory, interního auditu, interního kouče či manažera až po roli ředitelskou. Co mě na společnosti SAP baví nejvíc, je zcela unikátní firemní kultura. Zaměstnanci, ať už je jejich pozice jakákoliv, se vzájemně respektují a podporují. Bez toho, že by spolu lidé dobře vycházeli a spolupracovali, by to ani nebylo možné. Velmi oceňuji také mezinárodní rozměr firmy, příležitost k cestování, seznámení se s různými kulturami a možnost komunikace v angličtině a němčině. 

Z brněnského vývojového centra SAP se stala součást celosvětové sítě laboratoří SAP Labs, která zaměstnává stovky zkušených vývojářů. Můžete nabídnout uplatnění i studentům a absolventům PEF MENDELU a na jakých pozicích?

Pro studenty máme nachystány placené stáže. Průběžně se u nás vzdělává dvacet až třicet studentů, kteří u nás mohou čerpat praktické zkušenosti. Co se týká uplatnění, tak nabízíme široké spektrum technických rolí, kde je vždy určitý podíl programování. V Brně pracujeme na softwaru ve všech fázích jeho životního cyklu, tedy od vývoje frontendu a backendu, přes lokalizaci pro různé světové trhy, až po údržbu a komunikaci se zákazníkyV kombinaci informatiky a ekonomie spatřuji velkou výhodu pro vývoj i údržbu podnikových informačních systémů. Mně osobně, jako absolventovi PEF, tento unikátní typ oboru velmi pomohl a právě v SAP jsem jej mohl plně využít. Uplatnění absolventů u nás je skutečně široké, můžeme přivítat jak čisté programátory, tak i zájemce, kteří umí jen částečně programovat nebo skriptovat, ale mají logické myšlení a lepší komunikační dovednosti, nebo vynikají empatií k zákazníkovi a jsou lepší v podnikových procesech.

 

V kombinaci informatiky a ekonomie spatřuji velkou výhodu pro vývoj i údržbu podnikových informačních systémů. Jako absolventovi PEF mi tento unikátní typ oboru velmi pomohl.

 

Strategie SAP dle citace ředitele sítě SAP Labs Clase Neumanna je zaměřena na globální diverzitu a kulturu inovací – co to přesně znamená?

Hlavní myšlenkou celé sítě dvaceti laboratoří SAP v sedmnácti zemích světa je diverzita a synergie různých ekosystémů. Díky této rozšířené síti můžeme těžit z výhod, které poskytuje tamější kvalitní školství, studenti, okolní firmy a různorodost tamější kultury. Je to vlastně takový systém The Best of World. V Brně jsme již od roku 1995 a interně jsme v SAP jako Češi známí zejména pro naši zodpovědnost, pracovitost, upřímnost a také vysokou míru flexibility. Česká upřímnost ve firmě je známá tím, že umíme velmi dobře věci nazvat pravými jmény a nesnažíme se skutečnost lakovat narůžovo, dávat jí tzv. „sugar coat.“

Jaký podíl zaměstnanců je u vás na seniorních a juniorních pozicích? A zůstávají u vás noví zaměstnanci stejně, jako jste kdysi v SAP zakotvil i Vy?

V Brně máme opravdu nízkou fluktuaci, dlouhodobě mezi jedním až třemi procenty. Kolegové u nás zůstávají dlouho. Svět podnikových systémů i IT obecně je stále složitější, čelíme tedy neustále novým technologickým výzvám. Vzhledem k novým trendům je zde neustále prostor pro celoživotní vzdělávání. V neposlední řadě také nabízíme velmi stabilní zaměstnání s unikátními zaměstnaneckými benefity. Podíl seniorních a juniorních pozic je zhruba jedna k jedné. Od roku 2016 výrazně rosteme, každý rok přibližně o padesát zaměstnanců a máme tudíž i hodně velmi mladých kolegů. Dohromady s kolegy, kteří s námi zůstávají např. od roku 2000, to tvoří zajímavý mix. Seniorní zaměstnanci mají obrovské množství zkušeností a znalostí podnikových procesů, vývoje i aplikací. Juniorní kolegové přinášejí nový vítr, čerstvou energii a nové přístupy.

Jak vnímáte z pozice zaměstnavatele sílu brněnského IT prostředí?

Brněnské IT prostředí je hodně kompetitivní, což je dobře. Zdejší konkurence zlepšuje kvalitu škol i firem. Brno se stává takovým druhým Silicon Valley. Máme tu kvalitní absolventy z výborných škol, zkušené odborníky, velké množství konkurenčních firem, výjimečnou podporu od kraje a města Brna, např. ve společném „dítěti“ akademického prostředí, města a firem - Jihomoravském inovačním centru. Jsme součástí pracovní skupiny Atraktivní region, jejímž cílem je zviditelnit brněnský region a představit ho ostatním zemím jako zajímavou lokalitu. Jsem tu velmi spokojený. Brno je pro mě prostě nejlepší místo pro život. 

Měl jste jistě možnost zůstat i jinde.

Ano, to jsem měl. Žil jsem půl druhého roku v Německu a mohl jsem tam zůstat, stejně tak jako v Praze. Nedám ale na Brno dopustit. Neplánuji se stěhovat. Brno je unikátní svou kombinací přírody, možnostmi zaměstnání, společenského a sportovního vyžití a především vzdělávání. Opravdu mě neláká nic, kvůli čemu bych tento region opustil.

Do jaké míry je pro Brno vznik laboratoře SAP prestižní záležitostí?

Vznik SAP Labs v Brně je pro nás velmi prestižní zejména interně, protože to pro nás znamenalo ocenění naší dlouholeté kvalitní práce a také záruku nových projektů do budoucna. Do té doby jsme byli méně viditelní, působili jsme pro německou centrálu. Vznikem laboratoře SAP se rázem Brno zařadilo mezi ostatní důležité regiony. Můžeme snáze čerpat ze zkušeností ostatních Labů, externě jsme začali více budovat firemní identitu SAP Labs Czech Republic, aktivněji spolupracujeme s místními firmami, školami či neziskovými organizacemi. Já osobně, jako rodilý Brňák, se snažím, aby naše společnost vystupovala v regionu sebevědomě a zodpovědně – chtěl bych vracet do místní komunity zpět to, co jsme od ní získali.

 

 Každý dnes spěchá za rychlou kariérou, benefitem, zkušeností… Já bych doporučil ze začátku trošku víc trpělivosti, tedy nejdříve něco dokázat a dotáhnout, a teprve potom hledat nové výzvy.

 

Na Vašem profesionálním profilu máte heslo Growth and comfort do not coexist. Vy jste profesionálně rostl v podstatě po celou dobu své kariéry. Co tedy nebylo „komfortního“ na tomto Vašem karierním růstu?

Toto heslo, které mimochodem není z mé hlavy, se mi moc líbí. Mám ho zejména sám pro sebe. Kdykoliv začnu být pasivní a všechno začne být moc jednoduché, zpozorním a začnu na sobě více pracovat. Jakmile bych začal chodit do práce a všechno by bylo jednoduché a snadné, tak by to pro mě bylo znamení, že usínám na vavřínech a měl bych se věnovat něčemu novému, typicky ve vzdělávání, osvojování nových technik či dovedností nebo zkoušení nových věcí. Prošel jsem si například tréninkem na interního kouče, což byla velmi náročná až bolestivá zkušenost. Zatím se mi vždy osvědčilo, že pokud aktivně vyhledávám možnosti vzdělávání a osobního růstu, příležitost pro jejich uplatnění dříve či později přijde. Ještě jako manažer jsem si například zažádal o možnost stínovat našeho ředitele v Praze a rok na to přišla nabídka ucházet se o pozici generálního ředitele v Brně. Díky té zkušenosti jsem měl z čeho brát, byl jsem na to připraven.

Nejdůležitější částí mého života, nejen pracovní kariéry, ovšem zůstávají následující hodnoty: píle, vytrvalost, slušnost, úcta k lidem a zdravý selský rozum, přičemž tu úctu k lidem a selský rozum bych podtrhl. Vyjmenované to vypadá jednoduše, ale já jsem k těmto hodnotám dospěl na základě zkušeností, které mě provázejí mou dlouhou kariérou a snažím se je i prezentovat, např. našim mladým talentům na různých setkáních. Chovat se k lidem slušně, ať už jsou v jakékoliv situaci nebo pozici, považuji za velmi důležité. V ideálním případě je to potom oboustranné a s tím se dá skvěle pracovat.

 

Nejdůležitější částí mého života, nejen pracovní kariéry, jsou píle, vytrvalost, slušnost, úcta k lidem a zdravý selský rozum.

 

Co byste poradil studentům a absolventům PEF MENDELU při hledání zaměstnání? Jak se podle Vás pozná firma, ve které budou dlouhodobě úspěšní a spokojení podobně jako Vy?

No, asi bude těžké poradit jinou firmu než SAP, protože zde jsem celý svůj profesní život. To ale berte s nadsázkou, takže teď vážně. Ať už se chce člověk uplatnit v jakékoliv firmě, startupu či neziskovce, doporučuji dělat vše pořádně, na sto procent. Když se věcem věnujete naplno, vede to ke štěstí a uspokojení. Takže doporučuji nedělat nic napůl. Každý dnes spěchá za rychlou kariérou, benefitem, zkušeností… Já bych doporučil ze začátku trošku víc trpělivosti, tedy nejdříve něco dokázat a dotáhnout, a teprve potom hledat nové výzvy. Jinak by za sebou člověk nenechával žádnou hotovou práci, nemohl by se vzdělat, zlepšit a už by hledal něco nového, což mi přijde nesprávné. Doporučuji trošku víc se vyklidnit, mít trpělivost a dělat vše pořádně.

Z toho je slyšet ten selský rozum…

Doufám, že ano. Přidal bych k tomu ještě jeden citát, myslím, že je od jednoho vytrvalostního běžce: „Největší radost mám z úspěchu, na který jsem se opravdu nadřel“ - pod to bych se podepsal. Pokud člověku spadne do klína nějaký úspěch, povýšení nebo projekt, tak z toho nikdy nemá takovou radost, jako když na tom fakt tvrdě pracoval.

Které slovo nebo věta se Vám jako první vybaví ve spojení s PEF MENDELU?

To je těžká otázka na závěr, ale půjdu na to postupně. První věc, proč jsem si fakultu vybral, byla historie PEF MENDELU. Dostal jsem se třeba i na jiné univerzity, ale cíleně jsem šel právě na PEF, protože díky své dlouholeté existenci a historii (zal. 1959 pozn. red.) může nabídnout hodně zkušeností a zaměření na praxi, nikoli pouze teorii. To byly základní atributy, kvůli nimž jsem si PEFku vybral.

Dále se mi vybaví AIESEC. Potkal jsem se s ním už v prváku, když dělali nábor, a mé působení v této studentské neziskové organizaci mě pak dva tři roky provázelo školou a doplňovalo moje studium.

Také mi utkvělo v paměti pár předmětů a profesorů, například mikroekonomie a pan profesor Grega se svými velmi vysokými nároky na studenty, za což jsem mu zpětně vděčný. Byla to pro mě jedna z prvních studijních výzev, ke které jsem se musel postavit, takové zásadní síto v druháku. A potom samozřejmě pan docent Motyčka, vedoucí mé diplomové práce, velmi zkušený odborník a pedagog s lidským přístupem ke studentům. Nemůžu nezmínit ani pana docenta Rybičku, u kterého bych zdůraznil podobné vlastnosti a laskavý přístup.

Takže se dá říct, podle Vaší životní filozofie, že to dobré z PEFky se nikdy neztratí?

Ano, s tím souhlasím.

  

(foto zdroj: Martin Janáček)

 

Další rozhovory s absolventy ZDE