František Beneš

21. 9. 2018 - DE

Absolvoval PEF MENDELU v roce 2001. Chtěl vést lidi a řídit firmy, a proto si vybral manažersko-ekonomický obor. Osm let pracoval v KPMG, kde získal ojedinělé pracovní zkušenosti. Ve společnosti Kofola působil na pozici Head of Controlling. Nyní je finančním ředitelem (CFO)  společností Leros a Premium Rosa ze skupiny Kofola. Říká, že až v praxi pochopil, co poučka ze školy: „Účetnictví je informační sytém podniku“ vlastně znamená.

Vaše první zaměstnání po absolvování PEF MENDELU Vás vedlo hned do jedné z firem Velké čtyřky, KPMG. Co Vám z dob studia nejvíc pomohlo k získání Vaší pozice?

Po absolvování PEF MENDELU jsem ještě dva roky působil na zdejším Ústavu financí. Učil jsem pojišťovnictví a finanční matematiku a snažil se o titul Ph.D. Popravdě jsem zjistil, že nejsem akademický typ, a rozhodl jsem se zkusit štěstí v komerční sféře. Mimochodem, za svého působení na Ústavu financí jsem sdílel kancelář s Robertem Plagou, nynějším ministrem školství.

Co se týče získání pozice. Byly tam inteligenční a psychologické testy a angličtina. Výuka jazyků v době, kdy jsem studoval, nebyla dostatečná. Na druhou stranu asi není úkolem univerzity vybavit studenty jazykově, tady musí každý makat sám. Angličtinu jsem si během doktorského studia doplnil na jazykové škole na Kotlářské. Z odborných věcí mě při pohovoru do KPMG prakticky nezkoušeli. V praxi to funguje tak, že si po nástupu vyškolí zaměstnance přesně, jak potřebují. A navíc jsme všichni museli povinně studovat britskou Asociaci certifikovaných účetních ACCA (Association of Chartered Certified Accountants – pozn.red). 

Jak Vás PEF MENDELU připravila na kariéru v komerční sféře?

Určitě mi pomohly základy účetnictví, které jsem na univerzitě dostal. Ing. Jaroš ho učil velmi dobře i cvičení byla vedena velmi dobře s důrazem na praktickou stránku, takže jsem se to v KPMG nemusel učit od začátku. Nicméně teprve v KPMG jsem pochopil, co se za těmi čísly skutečně skrývá, a pochopil poučku ze školy: „Účetnictví je informační sytém podniku.“ Ale na to je třeba několik firem fyzicky projít.  

Do KPMG jsem se dostal vlastně náhodou. Hledal jsem práci s ekonomickým zaměřením. Na nějakém pracovním veletrhu jsem dostal prospekt a přihlášku a prostě to zkusil. Navíc mi všichni říkali, že se tam nedá dostat. Ani jsem neznal pojem Big4, a které firmy tam patří. Chtěl jsem co nejlepší práci, za co nejlepší plat, a to KPMG splňovalo. Na začátku jsem si ani fakticky nedovedl představit, jaký velký základ mi KPMG do budoucna dá. Jestliže mě PEF MENDELU vybavila velmi dobře teoreticky, tak KPMG mi totéž dalo v praxi. 

 

Audit rozhodně není nudný, protože člověk dokonale pozná celou firmu a pochopí, co se za čísly skrývá.

 

Dokáže pak podle nich firmu řídit. 

 

Zabýval jste se tedy hodně účetnictvím, což je v současnosti velmi poptávaná pozice pro naše absolventy. Co je podle Vás důvodem, že jen málo z nich směřuje na pozice, které přímo souvisí s účetnictvím?

Tady Vás asi zklamu. Nebyl jsem žádný uvědomělý milovník účetnictví už na škole. Bral jsem účetnictví pouze jako jeden z předmětů, ale nějak výrazně jsem ho neprožíval. Popravdě jsem nečekal, že se tím budu někdy živit. Ze zápočtu z Účetnictví 1 mě dokonce vyhodili.

Proč směruje málo lidí na účetní pozice? Patrně jim to přijde nudné. Audit rozhodně nudný není, protože člověk dokonale pozná celou firmu a pochopí, co se za čísly skrývá, a dokáže pak podle nich firmu řídit. Toto jsem ale pochopil až v KPMG. Na druhou stranu, kdybych měl dělat účetního a hledat haléře, aby mi sedla závěrka, tak asi vzteky utrhnu monitor od notebooku (smích). V auditu se naštěstí pracovalo s hladinou významnosti.

 

 Klíčovou věcí při vedení velkého týmu je udržet dobrou atmosféru tak, ať všichni táhnou za jeden provaz. To je někdy hodně těžký úkol.

 

Co byste na základě svých profesních zkušeností doporučil ve studiu našim studentům? Na co by se podle Vás měli více zaměřit, čemu se více věnovat?

Učit se jazyky a nespoléhat při tom pouze na to, co se učí ve škole. Bez angličtiny mohou totiž diplom hodit rovnou do kamen. Dále by měli už při škole získávat praktické zkušenost z reálných firem.

V KPMG jste působil osm let. Je to podle Vás přiměřený čas na změnu?

Je to na Big4 nadprůměrná doba. Průměr je myslím tři a půl roku. Já jsem ale měl možnost auditovat celou NWR skupinu, OKD a všechny dceřiné společnosti, a díky tomu jsem se pořád učil nové věci. Skupina se transformovala, probíhaly fúze a štěpení firem, vydávala dluhopisy a vstoupila na burzu. To vše byly i na KPMG celkem ojedinělé věci a obrovské zkušenosti.

Od roku 2011 pracujete ve společnosti Kofola. Začínal jste jako Group Reporting Manager, tři roky jste působil na pozici Head of Controlling, nyní jste finančním ředitelem (CFO)  společností Leros a Premium Rosa ze skupiny Kofola. Co je hlavní náplní Vaší práce?

Na pozici jednatele ve společnostech Leors a Premium Rosa mám primárně na starost oblast financí, i když pode mne ještě spadá HR, IT, právní služby a část provozu. Společně s kolegou druhým jednatelem, který vykonává pozici generálního ředitele, také vytváříme strategii těchto dvou společností, které tvoří podskupinu skupiny Kofola. V obou společnostech fungují lokální manažerské týmy. Klíčem je mít správné lidi na správném místě a udělat si časový harmonogram tak, ať je možné tyto dva týmy, které jsou od sebe vzdáleny skoro tisíc kilometrů, uřídit a mít prostor se soustředit na strategické řízení společností a ne na operativu. 

Měl jste vždycky ambice být ve vedoucích funkcích?

Ano. Proto jsem šel studovat na PEF MENDELU manažersko-ekonomický obor. Chtěl jsem jednou vést lidi a řídit firmy. Samotné studium nestačí. Škola mě připravila teoreticky, ale spoustu věcí si musí člověk prostě zažít. Já jsem třeba na škole byl spíše individualista, teprve v praxi jsem pochopil, že každý lídr je pouze tak silný, jak silný je jeho tým. Proto je třeba obklopit se těmi nejlepšími lidmi, co máte za daných podmínek k dispozici. Bez týmu nedokáže sebelepší vedoucí nic.

 

Je třeba se stále odborně udržovat.

 Soft skills jsou na manažerských pozicích velmi důležité.

 

Čím se liší náplň práce na jednotlivých pozicích, kterými jste prošel?

Čím vyšší pozice, tím více je to o vedení lidí, práci s nimi a jejich motivaci. Je třeba se stále udržovat odborně. Soft skills jsou na manažerských pozicích velmi důležité. Člověk se nikdy nepřestane učit, vždy se objeví něco nové, s čím se musíte vypořádat.

V KPMG jsem ve finále vedl asi největší zakázku v oddělení audit commercial (audit výrobních podniků), a to  audit skupin RPG a NWR do kterých patřilo OKD a všechny sesterské firmy. Vedl jsem tým zhruba pěti až sedmi lidí. V podstatě se jedná o projektový management, kde každá auditní zakázka je samostatným projektem. Audit v Big4 je specifický tím, že vyžaduje enormní množství práce v relativně krátkém čase. Klíčem je postavit si co nejlepší tým, rozdělit práci a neustále monitorovat, jestli se stíhá nebo ne. Je třeba mít zakázku pod kontrolou a mít vždy připraven akční plán, jak práci přerozdělit. Velkou výhodou bylo, že v době mého působení v KPMG byli velmi kvalitní lidé, a věřím že stále jsou, takže ať bylo práce sebevíc, šlo to zvládnout.

Na pozici Group reporting manažer v Kofole jsem spolu s kolegou měl na starosti finanční reporting skupiny Kofola na Varšavskou burzu, konsolidovanou účetní závěrku dle IFRS a investorské prezentace. Neměl jsem oficiálně žádné podřízené, ale reportovali mi hlavní účetní z celé skupiny. Klíčem bylo nastavit si dobré vztahy se všemi tak, abych měl všechny podklady pro reporting včas a v požadované kvalitě. Co se týče odborných znalostí na tuto pozici, tak tam jsem plně využil know how získané v KPMG, zejména konsolidace dle IFRS. Mimochodem mnou tehdy zastávaná pozice v Kofole má přezdívku trampolína, protože touto pozicí prošli všichni současní finanční ředitelé ve skupině Kofola.

V Kofole jsem vedl tým devíti controllerů a jednoho BI specialisty. Tým controllerů se staral primárně o ČeskoSlovenskou divizi, později se dva z nich věnovali práci pro polskou společnost HOOP. BI specialista se staral o celou skupinu. Kromě vedení controllingu jsem na této pozici také vedl finanční due dilligence při akvizici firem, z těch úspěšných akvizice salátové divize firmy Titbit a akvizice firmy Leros.

Při vedení desetičlenného týmu je důležité mít vymyšlené nástupnictví. Tím, jak je skupina Kofola dynamická, otevírají se nové příležitosti a je třeba posouvat lidi na vyšší pozice. To vyžaduje dvě věci. Tyto lidi pro vyšší pozici postupně vychovávat a pak mít vždy vymyšleného nástupce. Další klíčovou věcí při vedení tak velkého týmu je udržet dobrou atmosféru v týmu tak, ať všichni táhnou za jeden provaz. To je někdy hodně těžký úkol, protože v týmu máte různé osobnosti a nikdy není možné se zavděčit všem.    

 

Klíčem na vedoucí pozici je mít správné lidi na správném místě a mít prostor se soustředit na strategické řízení společnosti a ne na operativu. 

 

Skupina Kofola zaměstnává přes dva tisíce lidí v osmi výrobních závodech v ČR i zahraničí, patří pod ni i značky Rajec, Vinea, Jupík a další. Liší se zde nějak podstatě pracovní atmosféra na rozdíl od Vaší předchozí zkušenosti z velké auditorské firmy?

Ty firmy jsou úplně jiné. KPMG je korporace s profesionalitou a servisem pro zaměstnance dotaženým k dokonalosti jak švýcarské hodinky. Kofola, i přes svoji velikost, je stále rodinná firma s obrovskou mírou svobody na manažerských pozicích.

Máte nějaký vlastní recept na kariérní úspěch? Je možné něco takového předat ostatním?

Stále na sobě pracovat, využívat nových příležitostí, učit se jazyky a stále se snažit posunout dál. A u toho všeho nezapomenout na regeneraci a osobní život.  To ale bude asi znít jako klišé.

Co byste rád na PEF MENDELU prožil ještě jednou, kdyby to šlo?

Moc mě bavilo učit, když jsem byl na doktorském studiu. Zato psaní odborných článků jsem nenáviděl...

A rád bych si znovu zašel na přednášky docenta Menšíka z marketingu a logistiky nebo paní docentky Vávrové z pojišťovnictví.

 

 

(foto zdroj: František Beneš)

 

Další rozhovory s absolventy ZDE